Velké zklamání, že si nic nepamatuju z Nice kde jsem před 25lety studoval a z Cagliari kde jsme před 10 lety byli.
Nice letiště. Francouzská organizace když jeden zavazadlový pás nefunguje. Dávám tašku do úschovy a jedu busem na 3h do Nice.
Cítím se svobodně, mladě, dobrodružně.
Nice úžasná. Hospoda v podloubí s nabídkou 10 druhů ústřic. Staré město s řeznictvími a uličkami. Živá pláž s úžasnou, takovou starosvětskou až filmovou atmosférou. Čisté moře.
Přelet do Olbie.
Vůně středozemí a grilovaných ryb hned na letišti.
Podvodná půjčovna aut kde jim nestačila debetní karta. Sháním jinou půjčovnu.
Google nedává úplně jednosměrky ve městě. Druhé moje AirBnB. Přenáším vůňovač ven z místnosti.
Večeře a prvni setkání s osádkou. Původně jsem měl strach, jak se 30 Facebookových účastníku na 45stopou jachtu vejde, ale nakonec se z FB účastníků nedostavuje nikdo a to jsem tam byl jen na Maybe, takže kvůli mě to nebylo :)
Milí lidé.
Ranní běh. Fíky k snídani. Nabírám do auta holky. Překrásný výlet do hor na sever od Olbie. Pecorino na skále. Bloudění. Konečně moře.
Velký nákup kde neplatí, že když se na něčem dohodnete s vedoucí zájezdu, tak to skutečně platí. Nějak mě nenapadlo že veganská polopenze spočívá v těstovinách s kupovanou rajčatovou omáčkou a v blumách a melounu k snídani. Daří se mi koupit dobré víno a prosecco a aspoň vajíčka, tuňáka, čaj, ricottu, sýry a bresaolu abych bezlepkově přežil. Některé lidi nenapadne s nákupem na týden pomoc a po té, co si nakoupí pro sebe, radši čekají u auta.
Málem nestihnu vrátit auto.
Objednávám skvělé prosecco pro všechny a dávám si výborný špíz.
Kapitán s Martinou si jdou zatančit swing a já se jdu dívat a poslouchat.
Je to pěkně náročné. Taky bych to chtěl umět.
Kajuta sama pro sebe.
Vyplouváme.
Vařím čaj..Zjišťuji že pod pojmem polopenze si každý udělá snídani ze svých zásob a může si k tomu dat společné ovoce. Diskuse nad tím, zda si jídlo oštítkujeme osobními štítky.
Instrukce vedoucí zájezdu, že každý si po sobě myje hrnečky sám.
Beru to spolu s kapitánem jako týden cvičení ve snižování očekávání..
Moře úžasné. Jachting úžasný. Příroda krásná.
První jóga. Nějak se na lidi jedoucí ve druhé várce nečeká.
Delfíni v dáli. Opouštím skorojógu a plavu k nim. Jdou se na mě podívat. Delfíni metr ode mě, delfíni pode mnou. Jsou překvapivě ve vodě velcí...
Maličká pláž s červenými skalami jen pro mě. Stolová hora.
Nechám se tahat za lodí na laně. Boží.
Kotvení v přístavu La Caletta.. Děvčata mizí aby si mohla asi dělat shopping. Čekám na kapitána až se vrátí z kapitanátu, jdeme vyhodit odpadky a dokoupit zásoby.Taháme s kapitánem 48kg vod k lodi. Děvčata nakoupila tortilly...
Dooost složitá domluva kam se půjde na večeři. Mám slušný steak a zeleninu. Vegani se svorně ladují pizzou.
Hezká procházka k pláži, ale je na ní písek tak se na ní nejde. Lilie.
Děvčata tančí karaoke macarenu na náměstí. Bez potlesku...
Večer diskuse na rozdíly mezigenerační mezi individuálností a kolektivností/spolupráci. Diskuse zakončena tím, že přece nejsme přáteli...
Nedaří se mi prosadit, že bychom na nejkrásnější pláže vyjeli dřív než v osm, protože vedoucí odplutí vzbudí a je třeba se vyspat....
Hlasování jestli chceme do jeskyně Grotte del Bue Marino. Jsem přehlasován takže kotvíme a plaveme. Když se zjistí cena 8 Eur jsem znovu přehlasován a nikam se nejde.
Martin, kapitán má svatou trpělivost.
Snažím se zúčastit porady u jaké pláže budeme kotvit. Po té co se snažím vedoucí vysvětlit, ze na noc nemůže jachta kotvit všude a že kotvit potmě je riskantní jsem od porady vedoucí vyhozen. Kapitán drží...
Plavu šest koleček kolem lodi než porada vedoucí s kapitánem skončí.
Krásná pláž s dvěma úžasnýma jeskyněma s krápníky. Ale ani zadarmo sem všichni nejdou...
Míjíme Cala de Luna. Plánovaný pěší výlet soutěskou již nestíháme.
Večerní jóga na krásné pláži. Tu přilétají komáři. Já prchám do moře a plavu k lodi.
Ostatní vesele meditují byvše kousány.
Diskuse nad kouřovým bodem extra panenského ovlivového oleje a jeho vhodnosti na smažení. Dokupuji datový balíček a ukazuji, že to fakt není 130°C ale 230°C. Má oblíbenost dále klesá.
Kotvíme v noci v Santa Marie Navaresse. Večerní pivo.
Ranní běh. Jin jóga na pláži. Procházka po ní.
Začíná foukat. Máme plné plachty. Někdo navrhuje se sjet. Kapitán se neúčastní. Najednou fouká silněji. Pokouším se stáhnout plachty. Loď nejak divně krouží. Čím to. Po urputné, boji se se to daří a já se dozvídám, že nám vůbec nejde kormidlo. Děvčata se přesouvají na příď a aspoň na chvíli pociťují plnou lásku... Vydrží jim to šest hodin.
Posílám domů SMS, že loď je neovladatelná, ale že přežijeme. Jdu studovat formát a frekvenci MAYDAY. Martin SMS posílá do chartrovky. Záložní kormidelní páka nefunguje. Reset autopilotu nefunguje.Druhé kormidlo nefunguje. Na kormidlu není nic zachyceno.
Naštěstí fouká k písčitému pobřeží, driftujeme a kotvíme. Kotva drží. Zjišťuju předpověď na 24h. Ta je naštěstí příznivá.
Čekáme na záchranu.
Kapitán skvěle řeší. Fotí problém, komunikuje s technikem zkouší možné i nemožné. Mě je hodně teplo, hodně piji, snažím se pomoc a vůbec nemám strach. Mám takové průzračné myšlení. Čekáme na odtah. Pomocí kladiva roztahuju hasák protože nemáme dost velký klíče. Naštěstí zlaté české ručičky Martina zaseklý převod opravují hrubým násilím. Na noc zůstáváme na místě a povidám si s Martinem..
Ráno se ještě chová celá osádka nadmíru láskyplně. Jsem chválen, že jsem pomáhal Martinovi a že jsme jim nerušili Love circle na přídi.
Děvčata pečou výborny lilek a cukety.
Laskavost vydrží do odpoledne.
Míříme do Cagliari přístavu ale najednou nám volají, že molo je na noc zavřené. Kotvíme pod hvězdami.
Loučení s lodí. Společný oběd s klasickou scénkou výběru místa. Já si dávám výborné mušle a místní velké sardinky.
Procházka po městě s debatou co mohlo být jinak. Nic moc nikam nevedoucí.
Jdu se pomodlit a poděkovat do katedrály. Společné loučení.
Třetí moje AirBnB v podkroví u umělců na starém městě. Mám to radší než anonymní hotely. Dloouhá procházka večerním Cagliari. Mše v katedrále. Skvělá večeře v maličké restauraci, domácí víno, antipasti, kůzlečí, cukroví, muškátové víno, mirto. Užívám si, volám domů. Dloouhá procházka po nočním Cagliari. Tolik hospůdek jsem snad ještě nikde neviděl.
Ráno se jdu jen tak trochu proběhnout...Nakonec běžím až na předměstskou pláž Poetto a zpět a je to 22km. Balím, dávám si jogurt, jdu na vlak. Letiště, prochází mi 18kg kufr. Dokupuju dárky. Let. Začínám lehce hladov psát zápisky. Trvanlivý croissant ani bagetu si nekupuju.
Rodina na letišti. Rád je znovu vidím.
Plánuju další cestu....
Jel bys znovu ? Jel.
Líbilo se ti to ? Líbilo.
Podařilo se cvičení ve snižováni očekávání ? Podařilo.
Během plavby jsem znovu louskal Vzkétání. Vřele doporučuji.
http://www.melvil.cz/kniha-vzkvetani/
Nice letiště. Francouzská organizace když jeden zavazadlový pás nefunguje. Dávám tašku do úschovy a jedu busem na 3h do Nice.
Cítím se svobodně, mladě, dobrodružně.
Nice úžasná. Hospoda v podloubí s nabídkou 10 druhů ústřic. Staré město s řeznictvími a uličkami. Živá pláž s úžasnou, takovou starosvětskou až filmovou atmosférou. Čisté moře.
Přelet do Olbie.
Vůně středozemí a grilovaných ryb hned na letišti.
Podvodná půjčovna aut kde jim nestačila debetní karta. Sháním jinou půjčovnu.
Google nedává úplně jednosměrky ve městě. Druhé moje AirBnB. Přenáším vůňovač ven z místnosti.
Večeře a prvni setkání s osádkou. Původně jsem měl strach, jak se 30 Facebookových účastníku na 45stopou jachtu vejde, ale nakonec se z FB účastníků nedostavuje nikdo a to jsem tam byl jen na Maybe, takže kvůli mě to nebylo :)
Milí lidé.
Ranní běh. Fíky k snídani. Nabírám do auta holky. Překrásný výlet do hor na sever od Olbie. Pecorino na skále. Bloudění. Konečně moře.
Velký nákup kde neplatí, že když se na něčem dohodnete s vedoucí zájezdu, tak to skutečně platí. Nějak mě nenapadlo že veganská polopenze spočívá v těstovinách s kupovanou rajčatovou omáčkou a v blumách a melounu k snídani. Daří se mi koupit dobré víno a prosecco a aspoň vajíčka, tuňáka, čaj, ricottu, sýry a bresaolu abych bezlepkově přežil. Některé lidi nenapadne s nákupem na týden pomoc a po té, co si nakoupí pro sebe, radši čekají u auta.
Málem nestihnu vrátit auto.
Objednávám skvělé prosecco pro všechny a dávám si výborný špíz.
Kapitán s Martinou si jdou zatančit swing a já se jdu dívat a poslouchat.
Je to pěkně náročné. Taky bych to chtěl umět.
Kajuta sama pro sebe.
Vyplouváme.
Vařím čaj..Zjišťuji že pod pojmem polopenze si každý udělá snídani ze svých zásob a může si k tomu dat společné ovoce. Diskuse nad tím, zda si jídlo oštítkujeme osobními štítky.
Instrukce vedoucí zájezdu, že každý si po sobě myje hrnečky sám.
Beru to spolu s kapitánem jako týden cvičení ve snižování očekávání..
Moře úžasné. Jachting úžasný. Příroda krásná.
První jóga. Nějak se na lidi jedoucí ve druhé várce nečeká.
Delfíni v dáli. Opouštím skorojógu a plavu k nim. Jdou se na mě podívat. Delfíni metr ode mě, delfíni pode mnou. Jsou překvapivě ve vodě velcí...
Maličká pláž s červenými skalami jen pro mě. Stolová hora.
Nechám se tahat za lodí na laně. Boží.
Kotvení v přístavu La Caletta.. Děvčata mizí aby si mohla asi dělat shopping. Čekám na kapitána až se vrátí z kapitanátu, jdeme vyhodit odpadky a dokoupit zásoby.Taháme s kapitánem 48kg vod k lodi. Děvčata nakoupila tortilly...
Dooost složitá domluva kam se půjde na večeři. Mám slušný steak a zeleninu. Vegani se svorně ladují pizzou.
Hezká procházka k pláži, ale je na ní písek tak se na ní nejde. Lilie.
Děvčata tančí karaoke macarenu na náměstí. Bez potlesku...
Večer diskuse na rozdíly mezigenerační mezi individuálností a kolektivností/spolupráci. Diskuse zakončena tím, že přece nejsme přáteli...
Nedaří se mi prosadit, že bychom na nejkrásnější pláže vyjeli dřív než v osm, protože vedoucí odplutí vzbudí a je třeba se vyspat....
Hlasování jestli chceme do jeskyně Grotte del Bue Marino. Jsem přehlasován takže kotvíme a plaveme. Když se zjistí cena 8 Eur jsem znovu přehlasován a nikam se nejde.
Martin, kapitán má svatou trpělivost.
Snažím se zúčastit porady u jaké pláže budeme kotvit. Po té co se snažím vedoucí vysvětlit, ze na noc nemůže jachta kotvit všude a že kotvit potmě je riskantní jsem od porady vedoucí vyhozen. Kapitán drží...
Plavu šest koleček kolem lodi než porada vedoucí s kapitánem skončí.
Krásná pláž s dvěma úžasnýma jeskyněma s krápníky. Ale ani zadarmo sem všichni nejdou...
Míjíme Cala de Luna. Plánovaný pěší výlet soutěskou již nestíháme.
Večerní jóga na krásné pláži. Tu přilétají komáři. Já prchám do moře a plavu k lodi.
Ostatní vesele meditují byvše kousány.
Diskuse nad kouřovým bodem extra panenského ovlivového oleje a jeho vhodnosti na smažení. Dokupuji datový balíček a ukazuji, že to fakt není 130°C ale 230°C. Má oblíbenost dále klesá.
Kotvíme v noci v Santa Marie Navaresse. Večerní pivo.
Ranní běh. Jin jóga na pláži. Procházka po ní.
Začíná foukat. Máme plné plachty. Někdo navrhuje se sjet. Kapitán se neúčastní. Najednou fouká silněji. Pokouším se stáhnout plachty. Loď nejak divně krouží. Čím to. Po urputné, boji se se to daří a já se dozvídám, že nám vůbec nejde kormidlo. Děvčata se přesouvají na příď a aspoň na chvíli pociťují plnou lásku... Vydrží jim to šest hodin.
Posílám domů SMS, že loď je neovladatelná, ale že přežijeme. Jdu studovat formát a frekvenci MAYDAY. Martin SMS posílá do chartrovky. Záložní kormidelní páka nefunguje. Reset autopilotu nefunguje.Druhé kormidlo nefunguje. Na kormidlu není nic zachyceno.
Naštěstí fouká k písčitému pobřeží, driftujeme a kotvíme. Kotva drží. Zjišťuju předpověď na 24h. Ta je naštěstí příznivá.
Čekáme na záchranu.
Kapitán skvěle řeší. Fotí problém, komunikuje s technikem zkouší možné i nemožné. Mě je hodně teplo, hodně piji, snažím se pomoc a vůbec nemám strach. Mám takové průzračné myšlení. Čekáme na odtah. Pomocí kladiva roztahuju hasák protože nemáme dost velký klíče. Naštěstí zlaté české ručičky Martina zaseklý převod opravují hrubým násilím. Na noc zůstáváme na místě a povidám si s Martinem..
Ráno se ještě chová celá osádka nadmíru láskyplně. Jsem chválen, že jsem pomáhal Martinovi a že jsme jim nerušili Love circle na přídi.
Děvčata pečou výborny lilek a cukety.
Laskavost vydrží do odpoledne.
Míříme do Cagliari přístavu ale najednou nám volají, že molo je na noc zavřené. Kotvíme pod hvězdami.
Loučení s lodí. Společný oběd s klasickou scénkou výběru místa. Já si dávám výborné mušle a místní velké sardinky.
Procházka po městě s debatou co mohlo být jinak. Nic moc nikam nevedoucí.
Jdu se pomodlit a poděkovat do katedrály. Společné loučení.
Třetí moje AirBnB v podkroví u umělců na starém městě. Mám to radší než anonymní hotely. Dloouhá procházka večerním Cagliari. Mše v katedrále. Skvělá večeře v maličké restauraci, domácí víno, antipasti, kůzlečí, cukroví, muškátové víno, mirto. Užívám si, volám domů. Dloouhá procházka po nočním Cagliari. Tolik hospůdek jsem snad ještě nikde neviděl.
Ráno se jdu jen tak trochu proběhnout...Nakonec běžím až na předměstskou pláž Poetto a zpět a je to 22km. Balím, dávám si jogurt, jdu na vlak. Letiště, prochází mi 18kg kufr. Dokupuju dárky. Let. Začínám lehce hladov psát zápisky. Trvanlivý croissant ani bagetu si nekupuju.
Rodina na letišti. Rád je znovu vidím.
Plánuju další cestu....
Jel bys znovu ? Jel.
Líbilo se ti to ? Líbilo.
Podařilo se cvičení ve snižováni očekávání ? Podařilo.
Během plavby jsem znovu louskal Vzkétání. Vřele doporučuji.
http://www.melvil.cz/kniha-vzkvetani/
